Nejvhodnějšími předplodinami jsou sice bobovité a olejniny, ale faktem je, že ozimý ječmen se většinou zařazuje po jiné obilnině. Za optimální termín výsevu se dlouhodobě považuje ve vyšších polohách BVO termín 10.–20. září, v intenzivnějších polohách BVO 15.–25. září, v ŘVO termín 20.–30. září, v KVO pak termíny 25. září až 5. října. V posledních letech se však často setkáváme s posunutím optimálního termínu blíže k ke konci září, nebo až do října. Doporučené termíny setí a výsevky pro konkrétní odrůdu jsou uvedeny u jednotlivých odrůd. Vzhledem k teplejším podzimům již často běžné ošetření porostů proti přenašečům viróz nestačí, a proto je vhodnější zvolit některou z odrůd s rezistencí vůči BYDV, jako jsou LG Zoro nebo LG Zorica.
Ošetření morforegulátory a fungicidy je nutné přizpůsobit morfologii a genetice konkrétní odrůdy a samozřejmě předplodině, zejména pokud je ozimý ječme zařazený po obilnině nebo kukuřici. Většinou si při pěstování ozimého ječmene vystačíme s jednou aplikací širokospektrálního fungicidu a s jedním regulačním zásahem. Pro konkrétní doporučení ošetření porostů přípravky na ochranu rostlin kontaktujte chemické firmy či akreditované poradce.
Hnojení
Ozimý ječmen má relativně dobře vyvinutý kořenový systém (zvláště při dodržení optimálního termínu setí), a proto má dobré předpoklady pro vysoké využití živin z půdy. Normativ odběru živin ječmene ozimého na 1 tunu zrna a odpovídajícího množství slámy a kořenů je v průměru 26 kg N, 5,7 kg fosforu (P), 24 kg draslíku (K) a 1,8 kg hořčíku (Mg).
Celková dávka dusíku by se u ozimého ječmene měla pohybovat v rozmezí 60–120 kg N/ha. Vyšší dávky působí na zvýšení výnosu pouze nepatrně a většinou jsou příčinou většího poléhání porostů. Ozimý ječmen v posledních letech dobře reaguje na podzimní hnojení dusíkem v dávce do 30 kg N/ha, zvláště pokud je předplodinou obilnina.
Rozhodující roli ve výživě ozimého ječmene sehrává regenerační přihnojení, protože již brzy na jaře je ozimý ječmen vývojově velmi daleko a je potřeba podpořit tvorbu zárodků klasů a celkově posílit rostliny po zimě. Tato dávka dosahuje až 60 % celkové dávky N, tedy 40–70 kg N/ha. Produkční dávka (na začátku sloupkování) činí v průměru 20–50 kg N/ha. Pokud byla aplikována vyšší regenerační dávka nebo je zjištěna dostatečná zásoba anorganického dusíku v půdě, je možné produkční dávku vynechat. Kvalitativní přihnojení dusíkem (v období začátku metání) se většinou neprovádí - na zvýšení výnosu tato dávka výrazný vliv nemá. Zvyšuje ovšem obsah bílkovin v zrnu, což je sice žádoucí pro zvýšení krmné hodnoty zrna, ale naopak nežádoucí u sladovnických odrůd.