Všeobecná agrotechnika pěstování ječmene jarního

Produkce ječmen pro krmné účely – při pěstování ječmen jarního pro krmné účely nás bude hlavně zajímat výnos a zdravotní stav odrůdy, abychom zajistili kvalitní produkci vhodnou pro krmení, bez obsahů cizorodých látek, plísní, mykotoxinů atd.

Produkce ječmene pro potravinářský a sladařský průmysl – zde chceme dosáhnout co nejvyššího výnosu při zajištění co nejvyšší sladovnické jakosti a tomu také musíme uzpůsobit agrotechniku pěstování. Důležitými parametry jsou optimální množství dusíkatých látek v požadovaném rozmezí, co nejvyšší výtěžnost předního zrna (nad sítem 2,5 mm), co nejnižší propad (pod sítem 2,2 mm), vysoká klíčivost, ideální vlhkost, co nejnižší obsah cizích látek, příměsí a poškozených zrn nebo také obsah škrobu, přesně podle požadavků zpracovatele.

Vychází z obecných zásad pro pěstování sladovnických ječmenů. Musíme si uvědomit, že ječmen má velice krátkou vegetační dobu (90 – 130 dnů), slabý a málo aktivní kořenový systém, který je hlavně v horních 30 cm půdy, což snižuje jeho schopnost přijímat živiny z půdní zásoby. V odborné literatuře se uvádí, že porost od vzejití do 25. až 30. dne odčerpá až 40 – 60 % živin, proto je důležité zajistit hned od začátku vegetace dostatek živin v přístupné formě. Ječmen má poměrně malou listovou plochu (praporcový list) a proto se hůře vypořádává se všemi stresovými faktory a na základě toho musí být uzpůsobena agrotechnika (předplodina – zařazení do osevního postupu, příprava půdy před setím, setí, hnojení před setím a během vegetace, ochrana během vegetace, atd.).

Vychází z obecných zásad pro pěstování sladovnických ječmenů. Musíme si uvědomit, že ječmen má velice krátkou vegetační dobu (90 – 130 dnů), slabý a málo aktivní kořenový systém, který je hlavně v horních 30 cm půdy, což snižuje jeho schopnost přijímat živiny z půdní zásoby. V odborné literatuře se uvádí, že porost od vzejití do 25. až 30. dne odčerpá až 40 – 60 % živin, proto je důležité zajistit hned od začátku vegetace dostatek živin v přístupné formě. Ječmen má poměrně malou listovou plochu (praporcový list) a proto se hůře vypořádává se všemi stresovými faktory a na základě toho musí být uzpůsobena agrotechnika (předplodina – zařazení do osevního postupu, příprava půdy před setím, setí, hnojení před setím a během vegetace, ochrana během vegetace, atd.).

Rozhodující faktory, které nám nejvíce ovlivní vlastní produkci kvalitního sladovnického ječmene jsou:

• výběr odrůdy
• příprava půdy před setím a termín setí
• půdní a klimatické podmínky stanoviště
• průběh počasí v daném roce

Výběr odrůdy:

• můžeme nejvíce ovlivnit
• zde se musíme zamyslet, pro koho produkci připravujeme a podle toho vybrat odrůdu, která vyhovuje zpracovateli a je jím preferována. Po zjištění preferovaných odrůd si vybrat ty, které se do dané oblasti nejvíce hodí. A z toho pramení druhý bod.
• měli bychom vzít v potaz plasticitu odrůdy – zda se nám odrůda hodí do našich podmínek nebo ne. Zde můžeme vycházet ze zkoušek ÚKZÚZ, ten na svých pokusných stanicích nebo pokusných místech na šlechtitelských stanicích, ve všech výrobních oblastech hodnotí odrůdy – a to jak po stránce výnosů, tak po stránce zdravotního stavu a pozorováním různých znaků během vegetace (jako je počet produktivních stébel na m2, odolnost proti poléhání, ranost a lámání stébla atd.). Dále na základě informací od šlechtitelů a na základě informací získaných pozorováním množitelských i běžných ploch pěstování můžeme odvodit, kam se která odrůda více či méně hodí.

Příprava půdy před setím a termín setí

• můžeme ovlivnit
• vzhledem ke krátké vegetační době nebo slabšímu kořenovému systému (ve srovnání s ozimými obilninami) je pro jarní ječmen vhodné, když je pozemek před setím dobře připraven, aby secí stroj byl schopný osivo uložit do stejné hloubky a docházelo tak k optimálnímu klíčení a vzcházení osiva. Dalším důležitým bodem kvalitní přípravy je dostatečný přístup vody k osivu. Za sucha lze pro podporu kapilarity a rychlejší vzcházení zvolit utužení pozemku po zasetí cambridge válci.
• rychlé zapojení porostu jarního ječmene závisí také na termínu setí. Musíme si však dávat pozor na přílišnou půdní vlhkost, kde při brzkých výsevech může docházet až k tzv. zamazání osiva. Na druhou stranu není radno výsev odkládat, protože jarní měsíce s sebou příliš srážek nepřinášejí a pozdně seté jařiny mají značně redukované odnože a nižší produktivitu zrn v klase.  

Půdní a klimatické podmínky stanoviště:

• můžeme částečně ovlivnit
• zde musíme brát v potaz, ve které výrobní oblasti se nacházíme, jaká je úrodnost půdy, zásobení půdy jednotlivými živinami, pH, propustnost půdy (písky nebo naopak jíly). Dále jaká je expozice terénu, jaký je normální průběh počasí v dané lokalitě, jestli se nacházíme ve srážkovém stínu, nebo jestli zde máme nadprůměrné množství srážek. Jak brzy stihneme zaset – délka sněhové pokrývky, jestli je to výsušné stanoviště atd. Těmto všem faktorům můžeme přizpůsobit agrotechniku pěstování – to znamená hnojení, ošetření během vegetace (ve vlhčích oblastech pozorovat infekční tlak chorob a podle toho ošetřovat, nebo volit odrůdu odolnější vůči té které chorobě).

Průběh počasí v daném roce:

• nemůžeme ovlivnit
• tento faktor nemůžeme ovlivnit, ale tento faktor může velice ovlivnit výslednou produkci. Např. jarní přísušky – nerovnoměrné vzcházení, špatné odnožování a následná redukce odnoží. Dlouhá sněhová pokrývka – pozdní setí. Deště během sklizně, které nám velice negativně ovlivní kvalitu produkce atd. Poslední roky se setkáváme s ovlivněním produkce právě těmito faktory. Například v roce 2006 to byly srážky během sklizně, kdy došlo k následnému porůstání zrna a snížení kvality, v roce 2010 nám do porostů začalo také pršet, ale tehdy jsme se častěji setkávali, se skrytou porostlostí, která nám ovlivnila kvalitu (zejména klíčivost), až pár měsíců po sklizni. Roky 2019 a 2020 byly na Moravě, respektive v Čechách ve znamení kalamitních škod způsobených hrabošem polním. V dalších letech nám zase působí problémy jarní sucho, které nám výrazně ovlivňuje založení a strukturu porostů (hlavně při vzcházení a odnožování) a dále nerovnoměrné srážky během další vegetace (problémem bylo, že vlivem srážek došlo k rychlejšímu růstu a prodlužování internodií a řada porostů nám polehla). Při intenzivních srážkách v jednotlivých oblastech jsme se také setkali s podrůstáním porostů a tvorbě nových odnoží, které nám následně komplikovaly sklizeň. Průběh počasí má samozřejmě také výrazný vliv na infekční tlak chorob a škůdců – ale s tímto faktorem se dokážeme vyrovnat vhodně zvolenou ochranou rostlin.

VLASTNÍ PĚSTOVÁNÍ

Zařazení v osevním postupu a předplodiny:

Nejlepší předplodinou by byla okopanina (cukrovka, brambory) – problémem je redukce ploch s cukrovkou a ostatními okopaninami, ale nejčastěji se v osevních postupech setkáváme se zařazením ječmene po obilovině nebo kukuřici. Při zařazení v osevním postupu po obilovině (kukuřici) musíme brát v potaz vyšší infekční tlak chorob. Dalším možným problémem může být vyšší objem rostlinné hmoty jak u řepného chrástu, obilní nebo kukuřičné slámy, kdy i za příznivých podmínek dochází k pozdní mineralizaci dusíku a tím ke zvýšení N-látek v zrnu. Jako dobré předplodiny se nám osvědčily řepka ozimá a mák.

Příprava půdy a zásobní hnojení:

• vždy záleží na technologii pěstování, kterou používají jednotliví pěstitelé. Všeobecně doporučujeme pod jarní ječmeny provádět na podzim orbu, ať už po cukrovce nebo po horších předplodinách (obiloviny, kukuřice), aby došlo k zapravení posklizňových zbytků a snížení rizika výskytu chorob z posklizňových zbytků obilovin a kukuřice.
• v aridnějších oblastech doporučujeme v případě orby stržení hrubé brázdy již na podzim, případně provést hlubší kypření půdy radličkovým kypřičem, kdy dojde většímu zamíchání posklizňových zbytků do půdního profilu.
• zásobní hnojení (hlavně P a K) budeme provádět na základě rozborů půdy a obsahu těchto živin v půdě.

Setí

• všeobecně se dá říct, že sejeme co nejdříve na jaře, jakmile nám to podmínky dovolí. Půda musí být dostatečně vyzrálá, dáváme pozor, abychom ječmen nezamazali – zhoršení vzcházení a špatný počáteční růst. Optimální hloubka setí je 2 – 3 cm (vyséváme tak mělce také proto, aby ječmen vlivem UV složky světla co nejvíce odnožil a ze začátku brzdil dlouživý růst).
• použití certifikovaných osiv – vysoká biologická hodnota osiva, odrůdová čistota (množitelské porosty jsou přehlíženy – počet příměsí je limitován), stanovení osivových parametrů (čistota, klíčivost, HTZ – na základě toho výpočet HMKS a přesnější stanovení výsevku), ošetření osiva mořením – ochrana proti houbovým chorobám (sněti a některým významným hospodářským chorobám jako je pyrenofora a helmintosporioza). V neposlední řadě je důležité podotknout, že veškerá produkce, která se využívá k výrobě sladu, musí mít dohledatelný původ a zpracovatelé požadují certifikát o původu osiva.
• stanovení výsevku
• kukuřičná a obilnářská výrobní oblast - 3,5 – 4 mil. klíč. semen
• řepařská výrobní oblast - 3,5 – 4 mil. klíč. semen
• bramborářská výrobní oblast - 4 – 4,5 mil. klíč. semen

Při pozdním setí, po nevhodné předplodině (obilovina, kukuřice), při špatných podmínkách (půdních, klimatických) zvyšujeme výsevek asi o 0,5 mil. klíč. semen.

Výsevek bychom neměli mít zbytečně vysoký – dochází k přehuštění porostů (optimální porost, v závislosti na odrůdě, má kolem 850 až 950 klasů na m2) a potom k následné autoregulaci (zasychání odnoží atd.). Při přehuštěných porostech se setkáváme s dalšími negativními jevy jako je snížení zrn v klase, nižší HTZ a drobnější zrno (malá výtěžnost předního zrna). V neposlední řadě jsou tyto porosty více napadeny houbovými patogeny a trpí na poléhání.

Bereme také v potaz technologii setí, která je použita. Ve vláhově jistějších lokalitách se nám velice dobře osvědčuje technologie setí na široko.

Hnojení N

• je velice důležitou součástí kvalitní produkce sladovnického ječmene. Při hnojení N a stanovení dávky N bereme v potaz předplodinu a obsah N_min v půdě (provést rozbor půdy – do 30 cm (je zde 90% kořenů ječmene), v době 3. listu (před začátkem odnožování) – rozbory většinou nabízejí dodavatelé hnojiv).
• počítáme s tím, že rostlina odčerpá z půdy 24 kg N na 1 t výnosu
• po okopaninách a zaoraném chrástu stanovujeme dávku N 30 – 40 kg čistých živin (bereme také v potaz, zda byla okopanina hnojena organickými hnojivy).
• po obilovině (kukuřici) používáme dávku 50 – 60 kg čistých živin
• po řepkách používáme dávku N kolem 30 kg čistých živin (řepky hnojíme na 180 kg čistých živin N na ha)
• v horších podmínkách používáme dávku 40 – 60 kg čistých živin na ha
• je potřeba také vzít v potaz potřebu rostliny během vegetace – na začátku vegetace (rozvoj kořenů) převazuje příjem P nad N – takže pokud N dodáváme v hnojivech před setím (150 kg Amofos) nebo pod patu (Amofos 50 -100 kg/ha) volíme formu N, která je hůře přístupná. V případě větší potřeby N (nízké N-min) lze před setím zapravit 150 kg/ha YaraMila NP 26 14 +2S nebo stejné množství pod patu. V době začátku odnožování (silný rozvoj listové plochy) se poměr otáčí a rostlina potřebuje více N a méně P – volíme snadno přijatelnou formu. dodržujeme zásadu, že dusíkatou výživu ukončíme ve fázi plného odnožování (BBCH 25).
• optimální koncentrace N a P stimuluje odnožování, vysoký obsah K inhibuje tvorbu odnoží
• korekci výživy N můžeme provést také pomocí měření obsahu N v listech rostliny pomocí, dnes již velmi rozšířených, přístrojů (Yara N-Tester).

Na základě našich zkušeností doporučujeme volit spíše nižší dávku N, protože v sušších letech jsme se setkali s tím, že N hnojiva aplikovaná na jaře se v důsledku jarní přísušků velmi pomalu rozkládala a N se začal uvolňovat až po příchodu prvních srážek a do rostliny se většinou dostal, až byly asimilační orgány vytvořeny a N se nám ukládal do zrna. Zvýšení N látek má za následek snížení kvalitativních znaků zejména extraktu (zvýšení bílkovin o 1% má za následek snížení extraktu o 1 – 1,3%).

Použití listových hnojiv:

• volíme podle stavu porostu
• můžeme je aplikovat společně s fungicidy, morforegulátory a stimulátory růstu (např. během odnožování na podporu růstu odnoží).
• slouží nám k velmi rychlému dodání a následnému využití potřebných živin (prvků), využíváme je hlavně při stresových podmínkách (YaraVita KOMBIPHOS, YaraVita GRAMITREL) a v případech, kdy máme řidší porosty, abychom podpořily tvorbu klasu a zrna v období objevení praporcového listu - BBCH 37 (např. Campofort, MAGNITRA-L atd.).

Ochrana rostlin během vegetace:

• použití herbicidů – na základě monitoringu plevelů. Jarní ječmen je plodinou, která má silnou konkurenční schopnost a v případě dobře založeného porostu často dochází k potlačení plevelného společenstva na daném pozemku. Přesto přípravky vybíráme podle toho jaký je stupeň zaplevelení porostu a jaké druhy plevelů se nám v porostu objevují.
• použití insekticidů – na základě výskytu škůdců (např. kohoutci, mšice – přenos virové zakrslosti, bejlomorky nebo vrtalky ječné atd.). Často insekticidní zásah bývá spojován s dalšími aplikacemi.
• použití fungicidů – dle infekčního tlaku chorob v dané oblasti a v daném roce, průběhu počasí a odolnosti jednotlivých odrůd (např. gen odolnosti k padlí travnímu Mlo). Většinou provádíme jedno (v případě namoření osiva kvalitním přípravkem) až dvě ošetření fungicidy. První ve fázi 25 – 35 BBCH (plné odnožování až sloupkování – hmatné 3. – 6. kolénko). Druhé ošetření ve fázi BBCH 49 - 51 (viditelné osiny – metání – první viditelný klásek klasu). Ochranu fungicidy můžeme přizpůsobit danému roku – průběh srážek, teplot, infekční tlak jednotlivých chorob a na základě toho volíme systém s jedním, dvěma a v případě vysokého infekčního tlaku chorob se třemi ošetřeními fungicidy.

Použití morforegulátorů a stimulátorů růstu:

• ošetření morforegulátory používáme hlavně na vyrovnání odnoží a zpevnění stébla, aby nedošlo k poléhání – aplikaci bychom měli provádět v období začátku sloupkování, kdy je hmatné první až druhé kolénko (účelem je zkrátit internodia a zpevnit je). Můžeme tuto dávku rozdělit nadvakrát.
• při aplikaci těchto přípravků je nutno brát v potaz průběh počasí
• výhodné je také použití stimulátorů pro překonání stresových podmínek, rychlejší regenerace porostů po poškození, stimulují nám výnos a kvalitu
• další z mozností je použití stimulátorů růstu – na odstranění neproduktivních nebo posílení plodných odnoží (rostlina se zbytečně nevyčerpává).

Sklizeň a posklizňová úprava:

• velmi důležité je minimalizovat mechanické poškození zrna.
• sklízet v optimální vlhkosti.
• brát v potaz stav porostu před sklizní – podrůstání, zelené kolejové řádky, polehlé porosty.
• při manipulaci se zrnem a při jeho skladování je nutné předcházet mechanickému i biologickému poškození. Maximální vlhkost skladovaného osiva nemá překročit 15%, osivo je potřebné aktivně provětrávat, zvláště pak při samotném naskladňování. Při vyšší vlhkosti musíme velmi opatrně dosoušet.
• v průběhu skladování je nutno pravidelně kontrolovat jeho teplotu, vlhkost a výskyt skladištních škůdců a v případě potřeby učinit potřebná opatření, aby nedošlo ke znehodnocení a ztrátám.
• při dlouhodobějším skladování je potřeba se sklizenou komoditou pohnout nebo opět provětrat, aby zůstala zachována dobrá klíčivost.

Jen dodržení celého komplexu agrotechnických zásad od přípravy půdy až do sklizně a skladování může vést k dobrému výnosu a jakosti sklizeného zrna jarního sladovnického ječmene.