

Pro pěstování olejného lnu jsou nejvhodnější hlinitopísčité, písčitohlinité až hlinité půdy s pH 5,5–7,0. Nevhodné jsou těžké, kyselé a kamenité půdy a půdy s vysokou hladinou podzemní vody. Při pěstování je nutné dodržet odstup od předchozího lnu na stejném pozemku, alespoň 6 let. Vhodnou předplodinou je obilnina. Zcela nevhodnou je řepka, jetelotrávy, kukuřice a směsky na zeleno.
Hnojení dusíkem vynecháváme nebo aplikujeme jen 20–40 kg dusíku na hektar před setím. Důležitější je výživa draslíkem, fosforem a vápníkem. Podle zásoby živin se doporučuje aplikovat 80–110 kg K2O a 40–60 kg P2O5. Spotřeba vápníku se pohybuje kolem 50–63 kg Ca/ha.
Kvalitní předseťová příprava a urovnání pozemku jsou základním předpokladem pro bezproblémovou sklizeň olejného lnu. Výsevek je doporučený 10 MKS/ha, což při HTS 6 g a standardní klíčivosti (80–90 %) odpovídá asi 70–80 kg osiva na ha.
Po zasetí je nutné provést vhodnou herbicidní ochranu a ošetřit vzcházející porosty proti dřepčíku olejkovému, který škodí žírem děložních listů a vegetačních vrcholů. V pozdější fázi se může vyskytnout napadení třásněnkami, které většinou není nutné řešit chemickou ochranou.
Pro úspěšnou sklizeň olejného lnu je nutné ostré žací ústrojí a řez stonku v místě, kde není tolik vláken, tedy co nejníže u země (držet co nejnižší strniště). V praxi se také osvědčilo využití vyčesávací lišty, díky čemuž odpadá problematický řez stonku.